Watchmen - narativní analýza


Rok 1985, úvodní scéna. Komediant, postarší samozvaný hrdina, nyní již v důchodu, pozoruje televizi, ve které prezident Nixon varuje nepřátelé Spojených států před tvrdou odvetou, která by přišla v případě jakéhokoli narušení bezpečí amerických občanů. Jaderní vědci na symbolických hodinách posunují ručičku na čas za pět minut 12 - jaderný útok ze strany Sovětů je neustálou hrozbou, stejně jako pro Sověty je potenciálním ohrožením přítomnost božského individua Dr. Manhattana. Komedianta ovšem debata v televizi nezajímá a přepíná televizi, aby tak nevědomky nastavil efektní zvukovou kulisu pro svou smrt, která přichází v podobě maskovaného vetřelce.

Množství informací vměstnané pouze do úvodní scény je nezvykle vysoké. Představí Komedianta, i když jen stručně, jelikož jeho charakter bude ve filmu rozkrýván velmi pozvolna pomocí mnoha flashbacků, naznačí, že se příběh odehrává v jakési alternativní minulosti, jelikož prezident Nixon stále úřaduje, představí hrozbu jaderného útoku, která se nad americkou společností neustále vznáší a Komediantovou smrtí roztočí zápletku filmu. Navíc také stručně naznačí styl, který je pro film charakteristický - vsazování informací netradičním způsobem (zde pomocí televize), časté využití slow-motion v kombinaci s netradičně vybranou hudbou a typická tragicky-ironická atmosféra charakterizovaná přepáleným pateticky bojovným projevem prezidenta Nixona a smrtelným pádem Komedianta doprovázeným padající plackou žlutého smajlíka.

I přes značnou délku (155 minut v kinoverzi, 186 minut v režisérském sestřihu a 215 v tzv. Ultimate verzi) se rozhodně nedá říci, že by Strážci byli rozvleklí. Do mnoha scén je vloženo nadměrné množství informací, které budují zápletku a postupně pomocí mnoha rozmanitých narativních postupů staví vyprávění.
Comedian
Po Komediantově smrtelném pádu z mrakodrapu následuje informačně nabitá titulková sekvence, ve které v krátkých, často zpomalených záběrech, divák pozoruje alternativní obrazy z historie spojené s osudy maskovaných hrdinů, kteří se z velmi rozdílných důvodů odhodlali stát samozvanými strážci spravedlnosti. Od úspěchů a složení první generace strážců Minutemen v roce 1940, přes pomalé rozpadání jejich skupiny v podobě nucených i dobrovolných odchodů, popřípadě smrti. Objevují se odkazy na válku ve Vietnamu a studenou válkou s důrazem na alternativní podání historie ve filmu a s nimi přichází nová generace strážců - Watchmen.

Strážci tak pokrývají dějiny Spojených států od 40. do 80. let a soustředí se právě na osudy hrdinů, kteří až na jednu výjimku nemají žádné nadpřirozené schopnosti, ale ukazuje je jako obyčejné lidi s kupou osobních problémů. Komplikovaný syžet svazuje dohromady události z tří hlavních období - období slávy Minutemenů, poté Watchmenů a rok 1985, ve kterém jsou hrdinové donuceni žít život bez maskované identity následkem tzv. Keenova zákona.

Základním rámcem je právě rok 1985, který sestává z deníkových záznamů Roschacha, jediného Strážce, který se vzepřel Keenovu zákonu a který se domnívá, že Komediantova smrt je jen první z řady vražd maskovaných hrdinů. Postupně jsou tak varováni ostatní bývalí členové Watchmen - ušláplý Dan Dreiberg, dříve zvaný Sůva, Dr. Manhattan (dříve Jon Osterman) a Laurie Jupiter, kdysi Hedvábný přízrak, jehož jméno zdědila po matce, člence Minutemen, manipulátor a údajně nejinteligentnější člověk na zemi Adrian Veidt alias Ozymandias. Právě bývalí členové Watchmen jsou titulními postavami, jejichž osudy a vzájemné vztahy tvoří bohaté podhoubí pro budování ústřední zápletky, která se na první pohled točí kolem možného vyvraždění maskovaných hrdinů, ve skutečnosti je ale jen vnějším projevem komplikovaného plánu, který vede k jaderné katastrofě vytvořené z morálně velmi rozporuplných důvodů. Komedianta stálo život jeho odhalení Veidtova neobvyklého plánu na záchranu lidstva - zničit některá významná světová města, aby se nepřátelské státy spojily proti hrozbě Dr. Manhattana, na kterého Veidt zničení světových metropolí shodil. Tento plán odhalí i zbytek Strážců, nakonec se však rozhodnou z důvodu světové bezpečnosti vše zatajit. Jediným odpůrcem je Roschach, který nesouhlasí s tím, že by se odhalená pravda měla zatajit, což ho posléze stojí život (tento svůj konec ale Roschach tuší a tak odesílá své deníkové záznamy do novinové redakce).
Nite Owl
Obě roviny minulosti jsou rozkrývány složitou strukturou paralelních scén a flashbacků, které jsou vsouvány nejčastěji jako vzpomínky jednotlivých protagonistů, či pomocí promluv, které mají formu vzpomínání na staré dobré časy, dále pak např. ve formě vzpomínek, která předává Dr. Manhattan Laurie Jupiter. Flashbacky jsou řazeny nechronologicky a jedná se o scény, které danou situaci rozvíjí, významově ji akcentují či vytváří zázemí pro význam rámcové scény.

Jako příklad komplikovaného strukturování flashbacků může posloužit scéna Komediantova pohřbu. Do ní je zasazena paralelně se odehrávající scéna návštěvy Laurie u její matky Sally, do dané scény je pak dále vsazen flashback, ve které téměř dojde ke znásilnění Sally Komediantem. Pak se vracíme zpět k Sally a poté zpět k pohřbu. Tady kamera postupně zabírá účastníky pohřbu, aby následovaly flashbacky, které zachycují jejich zážitky s Komediantem - Manhattanovo působení ve Vietnamu, Veidtem řízená schůzka Strážců, zásah Sůvy a Komedianta při protestech ve městě. Do jediné scény je tak zasazena paralelní scéna, v jejím rámci flashback a dále čtyři přímo vložené flashbacky. Divák si tak fabuli skládá z komplikovaně propojených útržků, které syžet postupně odhaluje, aby se pomalu propojovaly všechny dějové zákruty, významy a vztahy.

Nechronologičnost syžetu se objevuje např. v rámci flashbacku, který zprostředkovává vzpomínky Dr. Manhattana na jeho přeměnu. Flashback samotný je vsazen do scény Manhattanovy sebereflexe na Marsu po jeho výbuchu vzteku v televizní debatě. Skládá se z množství kousíčků, které reflektují Manhattanovo seznámení s bývalou přítelkyní Janey Slater, jeho nehodu, znovuzrození ale také např. vzpomínku z dětství, kdy s otcem sestavoval hodinky a na smrt jeho kolegy Wallyho Weavera, kterou údajně způsobil Manhattan. Jednotlivé logické celky (např. seznámení a vztah s Janey Slater) jsou dále rozděleny na kratší scény, které jsou navzájem nechronologicky pospojovány dohromady. Do scény rande Jona Ostermana a Janey Slater v zábavním parku je tak vsazena Wallyho smrt a jejich seznámení přichází až v okamžiku počátku Manhattanovy nehody, do které je navíc vložena právě vzpomínka z dětství. Následuje už v chronologickém pořadí popis jeho působení ve službách Spojených států.
Silk Spectre
Film v rámci mizanscény využívá i další prostředky, média, která šíří informace důležité pro výstavbu fabule a její kontext. Ať už se jedná o televizní pořady, které spravují o situaci ve Spojených státech a postavy se na ně dívají, či jen tak běží v pozadí či jsou přímo přiznány jako hlavní obraz, tedy divák má pocit, že se divá na televizi z fikčního světa filmu, nebo o noviny, které se objevují především v rámci mezivsuvek u trafiky, která je jakousi setkávací křižovatkou a krátkým oddechem v rámci vyprávění. Objevuje se zde nemaskovaný Roschach a především dvě postavy které zahynou při jaderném výbuchu, trafikář a čtenář komiksu, z nichž druhý jmenovaný je pojítkem s příběhem Černé lodi (o tom více později). Navíc se zde objevují zdánlivě nevýznamné postavy, které určitým způsobem dále zasáhnou do děje (např. partička pobudů která později napadne Dana a Laurie).

V rámci Ultimate verze je na rozdíl od kinoverze i režisérského sestřihu vložen navíc zdánlivě naprosto nesouvisející animovaný Příběh Černé lodi. Je zpracováním komiksu, který si čte mladý student u trafiky a ačkoliv je jeho zasazení do filmu díky animaci a příběhu stojícímu mimo fabuli, a vůbec i dobu vyprávění převážné části filmu, dost problematické, přesto příběh opět akcentuje svým tématem (konání něčeho špatného s dobrým úmyslem) i potemnělou a syrovou atmosférou základní fabuli filmu. Zhruba půlhodinový příběh kapitána lodi, která byla potopena démonickou Černou lodí a který se zoufalými prostředky snaží dostat domů, kde předpokládá útok Černé lodi na jeho domovské město a rodinu, je rozkouskován na 8 krátkých částí, které jsou vsouvány většinou v souvislosti se studentem, který u trafiky pročítá komiks. Často tedy následuje nebo předchází záběr, ve kterém vidíme studenta komiks číst. Komiks souzní s tématem a atmosférou Strážců nejen jako celek, ale jednotlivé úryvky příběhu Černé lodi samy o sobě opět zdůrazňují a doplňují děj hlavního filmu, jako by se dělo to samé, jen v jiné době a prostředí, v jiném světě.

Fabuli tvoří velké množství důležitějších i drobnějších odboček a vedlejších linií, pomocí kterých jsou charakterizovány jednotlivé hlavní postavy. V těchto vedlejších liniích jsou představovány další postavy, které ty hlavní nějakým způsobem formovaly. Základem je tak začínající vztah mezi Danem Dreibergem a Laurie Jupiter a zároveň rozpadající se vztah Laurie s Dr. Manhattanem, ty dále rozvíjí vztah Komedianta k Sally Jupiter a Laurie, vztah Dana Dreiberga a bývalého Sůvy Hollise Masona, Roschachův a Komediantův vztah k bývalému nepříteli Molochovi, je představena bývalá přítelkyně Dr. Manhattana Janey Slater a další.
Dr. Manhattan
Z hlavních postav je nejméně pozornosti věnováno Adrianu Veidtovi, který jako manipulátor celého plánu na jaderný útok zůstává nejvíce v pozadí a scény, ve kterých se objevuje, jsou později ukázány v jiném světle (viz útok na něj, který je později odhalen jako jím naplánovaný). Jeho charakteristika, respektive jeho úmysly, které film naznačuje, jsou tím pádem víceméně lživé (např. scéna Veidtova přepadení je subjektivně nahlížena Danem Dreibergem, který Veidtovu léčku neprohlédl, tudíž nám podává nepřesné informace). Laurie a Dan jsou v rámci vyprávění oba popisováni zhruba stejným způsobem - skrze scény vzájemného sbližování a během několika flashbacků, které odkrývají jejich minulost jako součásti Watchmen. Ačkoliv si to ze začátku nepřiznávají, oba jsou zklamáni svými životy bez maskování a teprve návrat do nepovolené akce jim vrací energii do žil.

Neobvyklým způsobem se postupuje při charakterizaci Komedianta a Dr. Manhattana. Obraz Komedianta, který umřel už na začátku, se skládá pouze z flashbacků a výroků samotných postav (tudíž naprosto absentuje Komediantův subjektivní pohled na události či na sebe samého), a tento obraz je velmi rozporuplný. Od násilníka, nacisty, vládního špiona, přes neočekávaného otce, po někoho, kdo brečí svému nepříteli v posteli a kdo celý svět bere jako jeden špatný vtip. Tyto střízlivě dávkované a zdánlivě rozporuplné informace však ve výsledku budují uvěřitelnou postavu. Dr. Manhattan je neobvyklý už svou existencí. Zpočátku je prezentován jako "nelidská", božská postava, teprve zhruba v půlce filmu se dozvídáme o jeho lidském původu prostřednictvím sebereflexivní pasáže, která následuje po překvapivě lidském výbuchu vzteku. Dr. Manhattan tak získává lidský rozměr právě v okamžiku, kdy se paradoxně začal kvůli svému odlišnému vnímání reality nejvíce vzdalovat světu obyčejných lidí.

Roschach se nám představuje především prostřednictvím svých deníkových záznamů, ve kterých si vylévá svůj vztek na současnou společnost. Jeho přítomnost je zajímavá také tím, že se filmu často objevuje odmaskován, ačkoliv divák ještě neví, o koho se jedná, a tudíž jej nemůže poznat. Právě okamžiky, kdy chodí bez své charakteristické masky jako Walter Kovacs, jsou však pro něj zatajováním vlastní identity, protože za své pravé já považuje právě Roschacha.
Roschach
Kvůli narativní roztříštěnosti syžetu zde není jednotný vypravěč. Vypravěčem se tak stávají jednotlivé postavy v případě flashbacků, dále zde máme Roschacha, který promlouvá ve voice-overu a děj komentuje prostřednictvím svého deníku, Dr. Manhattana, který opět formou voice-overu vzpomíná na své "zrození" a jeho okolnosti, objevuje se také vševědoucí vypravěč především v dějové linii z příběhové přítomnosti. V případě příběhu Černé lodi pak ještě přibývá vypravěč této linky, kapitán lodi, opět odhalující své myšlenky a obavy voice-overem.

Každá informace podaná v rámci syžetu má velkou relevanci, zdá se, že každý detail, který se mihne na plátně má svůj význam. Vše je propojeno se vším, každá bezvýznamná zmínka později nabývá významu. Tato celková provázanost filmu je znát i ve střihu, scény na sebe navazující jsou významově či graficky propojeny, přičemž toto propojení často dodává další významy či ironický nadhled, možná by se v tomto případě, kdy scény spojením scén s určitým významem vzniká význam další, dalo mluvit o zvýraznění implikovaného vypravěče.

Film si na mnoha úrovních pohrává s tematikou času. Neobvyklé vidění času je ve filmu zosobněno především postavou Jona Ostermana, který se po nehodě ve vyzařovači inherentního pole stane Dr. Manhattanem, modrým nadčlověkem, jehož vnímání reality a především času je naprosto rozdílné od zbytku lidstva. Čas je pro něj propojený na mnoha úrovních, minulost, přítomnost a budoucnost se slévají a on vidí do všech rovin. Právě jeho vidění času je možná podobný samotný syžet filmu, vše je roztříštěné na množství kousíčků, ale jejich provázanost je plynulá, vše souvisí se vším.

Čas a jeho plynutí či naopak výchylky v jeho plynutí se pak opakuje v mnoha detailech - otec Dr. Manhattana byl hodinář, Manhattan si pak na Marsu staví gigantickou hodinovou konstrukci, objevuje se nespočet záběrů na hodinky (viz např. zpomalující se čas na hodinkách v okamžiku Manhattanovy nehody), symbolické hodiny odpočítávající čas do jaderné katastrofy se pomalu posouvají k 12. Ostatně předchůdci Strážců byli Minutemen, a i anglický název Watchmen v sobě nese výraz pro hodinky.
Ozymandias
Ačkoliv film prezentuje především alternativní historii Spojených států, jeho záběr je mnohem větší. Ohrožení, které musí postavy řešit, vypadá zpočátku na problém osobního rázu, ale postupně se mění na otázku celosvětového významu. Už se nejedná jen o bezpečí bývalých maskovaných hrdinů, ale o hrozbu jaderného útoku, který by mohl zničit celou planetu. Dějištěm se tak nestávají jen lokace ze Spojených států, ale také např. Antarktida, Vietnam a dokonce i Mars, zmiňovány jsou města celého světa.

Ve Strážcích se tak spojuje místní s celosvětovým, osobní s veřejným, obyčejné lidské osudy ovlivňují osudy všech, detaily se spojují v celek. To, co zpočátku vypadalo jako pouhé ohrožení titulních postav, a bylo spojeno s jejich vzpomínkami, postupně nabobtnává do situace, která přerůstá všechny a kterou můžou plně pojmout možná jen Dr. Manhattan a nejchytřejší člověk na světě Adrian Veidt. Ani oni ovšem nemohou předvídat vše a tak konec zůstává otevřený a svět rozhodně není zachráněn navždy. Roschachův deník, jehož obsah divák velmi dobře zná, byl odeslán a jestli jeho svědectví bude ve světě Watchmen vyjeveno či ne, to už je ponecháno imaginaci diváka.

Zdroj fotografií: http://watchmenmovie.warnerbros.com/dvd/index2.html

Přeneseno z natascha.blog.cz (a tak bylo zkopírováno ze univerzitní seminárky:)

Žádné komentáře:

Okomentovat

UA-29836625-1